výročí – motorsport
Úspěchy v Alpské jízdě
Kvality vozů Laurin & Klement prokázal již první ročník nejtěžší rallye v roce 1910
Hrabě Alexander Kolowrat s vozem L&K z roku 1913, malá vrtulka na vrcholu chladiče připomíná další Sašovu zálibu – letectví.
Š
KODA AUTO si letos připomíná nejen 125 let od svých počátků v roce 1895, ale i řadu dalších jubileí. Řadí se k nim i 110 let od startu první Alpské jízdy, ve které se pak mladoboleslavská značka stala hvězdou všech pěti prvních ročníků.
Náročný vysokohorský terén
Závody v alpských podmínkách patřily na počátku 20. století k nejobtížnějším sportovním podnikům. K předchůdkyním rallye patřila Rakouská alpská jízda (zkráceně Alpská jízda). Poprvé odstartovala 26. června 1910 ve Vídni, kde o tři dny později projelo cílem 14 z 23 startujících vozů. Během 867 kilometrů se pod jejich koly vystřídaly cesty Dolních Rakous, Štýrska, Korutan a Solnohradska. Pořádající rakouský autoklub vedl trať náročným vysokohorským terénem, strmými stoupáními i obávaným průsmykem Katschberg.
Výjimečné postavení značky spočívá v tom, že měla hned pětkrát v řadě (1910‑1914) v cíli Alpské jízdy minimálně jednu posádku bez trestných bodů. To žádný jiný tovární tým nedokázal.
Mladoboleslavský tým
Tvořily ho „tři trhové cestovní vozy Laurin & Klement à 20 ks 95 × 130“, tedy auta blízká sériové produkci s motorem o výkonu 20 koní (14,7 kW). Pro vítězství si dojel český hrabě Saša Kolowrat-Krakowský, který závod absolvoval bez trestných bodů. Další vozy řídili chorvatský šlechtic Paul Drašković a Otto Hieronimus, šéfkonstruktér L&K. Pětikilometrovou rychlostní zkoušku u Vídně absolvoval nejlepší z českých vozů se skvělým průměrem 104,985 km/h. Pořadatelé si tak ověřili, že automobily nedostaly oproti standardnímu provedení lehčí stálý převod, díky kterému by získaly výhodu ve stoupáních.
Přísné regule
O rok později nemohla značka L&K na závodech chybět, tentokrát šlo o trať dlouhou 1 421 km a „okořeněnou“ až 30% stoupáním na Loiblpass. Přísné regule vyžadovaly, aby motory běžely bez přerušení celou denní etapu. Trestné body se udílely i za opravy během závodu, příliš pomalou jízdu nebo chybné odbočení. V každém voze vše během soutěže ověřoval komisař rakouského autoklubu, důležité součástky a agregáty zaplomboval a po skončení etapy automobily parkovaly v uzamčeném prostoru. Přesto dosáhlo všech pět vozů L&K cíle bez trestných bodů a Hieronimus vybojoval stříbrný štít. RED
Velká putovní cena
Ve třetím ročníku, kdy byla trať prodloužena na 2 667 km, nenasbíral tovární tým jediný trestný bod a Hieronimus opět získal stříbrnou plaketu. Posledním velkým automobilovým závodem éry před první světovou válkou se stala Alpská jízda, pořádaná 14. až 23. června 1914. Ze 75 startujících vozů jich na trati o délce téměř 3 000 km třetina odpadla. Kolowrat patřil k pěti závodníkům, kteří absolvovali ročníky 1912, 1913 i 1914 s čistým štítem a měli nárok na Velkou alpskou putovní cenu. S tím organizátoři nepočítali, proto nechali dodatečně vytvořit pět identických trofejí (původní se dochovala ve sbírkách ŠKODA Muzea – pozn. red.). Dva dny po ukončení soutěže následoval sarajevský atentát a vypukla první světová válka, která znamenala i dočasný konec závodů.
Hvězdy za volanty
Představte si, že by za tým ŠKODA Motorsport závodili například monacký kníže Albert II. nebo šéfkonstruktér vozu FAVORIT Petr Hrdlička… Podobné osobnosti totiž tvořily tovární tým L&K v prvních závodech Alpské jízdy.
Hrabě Alexander „Saša“ Joseph Kolowrat-Krakowský
(1886–1927)
Automobilový závodník, letec a zakladatel rakouského filmového průmyslu. Závodit začal již jako student. Přátelil se s Václavem Klementem a Ferdinandem Porschem. Za úspěchy v prvních pěti ročnících Alpské jízdy získal Velkou alpskou putovní cenu.
Otto Hieronimus
(1879–1922)
Konstruktér automobilů a motorů, pilot a závodník německého původu. Účastnil se zejména závodů do vrchu. V továrně Laurin & Klement pracoval jako konstruktér od roku 1907.
Paul Drašković
(1884–1959)
Chorvatský hrabě, jehož předchůdci patřili v 17. století k nejmocnějším rodům v zemi.