Výroba komponentů

Spolupráce robota s člověkem

Po závodě ve Vrchlabí jde v Mladé Boleslavi o druhý provoz Výroby komponentů, ve kterém zaměstnancům pomáhá kooperující robot 

N

a montážní lince motorů EA 211 v hlavním výrobním závodě mají nového spolupracovníka. Je jím kooperující robot KUKA, který vychystává chladicí trysky do montážního přípravku. Ty následně zaměstnanec daného úseku zakládá do polo­automatické pracovní stanice, kde dochází k utažení trysek. Robot pomáhá v úseku, který dříve nebyl naplno vytížen dalším pracovníkem. Namísto dvou zaměstnanců tu tak spolu pracují robot a člověk. „Trysky dříve musel z plastových proložek pracovník vyjmout a založit je do držáku, teď to za něj vyřídí robot, od kterého si zaměstnanec trysky v držáku přebírá,“ popisuje pracovní postup Pavel Vocásek z útvaru PKM/2 – Montáž motorů EA 211 a dodává, že pracovník na svém stanovišti primárně zakládá pánve do bloku motoru pomocí poloautomatické stanice. Manipulace s tryskami představuje jeho druhý úkol, kvůli kterému musel v minulosti „přebíhat“ mezi dvěma úseky. Nyní mu robot celý proces výrazně usnadňuje.

Kooperující robot se některé úkony učí tak, že jeho rameno vede lidská ruka, která mu vše správně ukáže.

Vedle sebe a spolu

Spolupráce na daném úseku probíhá stejně, jako by tam pracovali dva lidé. Kooperativní robot je konstruován tak, že nemusí být umístěn v chráněném prostoru, například v kleci, jak tomu u mnoha jiných zařízení bývá. Splňuje proto přísné bezpečnostní požadavky. „Kooperující roboty existují už několik let, ale právě bezpečnost se u nich ještě zlepšila. Náš nový pomocník tak proti obdobným o pár let starším řešením například více snímá pracovní prostor, jeho reakce jsou daleko jemnější a přesnější,“ vysvětluje P. Vocásek. Kooperující robot na lince motorů je první svého druhu v útvaru PK – Výroba komponentů v Mladé Boleslavi a automobilka ho zde nasadila v rámci programu Automatizační ofenzivy. Současně však představuje již třetího pomocníka tohoto typu v útvaru PK. Jeden pracuje na montáži převodovek ve Vrchlabí, dalšího Výroba komponentů nasadila v úseku opracování hlav válců, kde však robot nepracuje společně s člověkem (a to z důvodu úspory místa pro jinak potřebnou klec u standardního robota). 

Investice do zdánlivě drobného zařízení jsou po­dle P. Vocáska vysoké. „Kooperující robot stojí více než standardní model. Přesto se tyto investice automobilce rychle vrátí,“ říká. „Kooperující roboty mají určitá omezení v tom, co stihnou za jeden takt udělat. Na daném úseku máme takt 25 sekund a vyladit robota tak, aby vše stíhal a zajistil 100% bezpečnost, bylo poměrně náročné,“ vysvětluje a dodává, že pomohla právě modernější a citlivější technika, díky které se umí robot i při nadstandardně rychlé práci v případě potřeby (setkání s člověkem) bezpečně zastavit. Celá optimalizace tak zabrala poměrně více času, probíhala však zejména u dodavatele. „Po dodání na linku byla instalace stroje již rychlá, během 14 dnů běžel robot v plném nasazení,“ říká P. Vocásek. Vše podle něj zjednodušila důležitá vlastnost kooperujících robotů: snáze se na daný úkon programují. Luděk Vokáč