V práci potkává půl rodiny. A taky manželku
Jiří Kunst pochází z dalšího velkého klanu škodováků. V automobilce pracovali jeho babička, děda i otec, dnes tu najdete jeho tetu, strýce a bratrance. A právě tady poznal i svou ženu. Pracují spolu ve stejném oddělení technického vývoje, kde mají na starosti mimo jiné korozní testy.
Jiří Kunst
Škoda nás provází celým životem
Do Škoda Auto nastoupili už jeho prarodiče, později rodiče a dnes tu pracuje Jiří Kunst s dalšími příbuznými i manželkou. Rodinnou tradici spojuje s vášní pro vývoj, vozy Škoda a rally.
Jiří Kunst
EKX/2 – Koroze, povětrnostní odolnost, vývoj materiálů
V automobilovém prostředí vyrůstal od malička. Po studiu SPŠ Mladá Boleslav nastoupil v roce 2014 jako praktikant a postupně se dostal od kontroly výkresové dokumentace ke korozním testům a povětrnostní odolnosti. „Dostat se do vývoje byl můj celoživotní cíl. Povedlo se to na první dobrou,“ říká.
Kde začíná příběh vaší rodiny ve Škoda Auto?
V roce 1967, kdy do automobilky nastoupili můj děda i babička. Děda tu strávil 42 let. V roce 1991 je následovali můj otec a jeho bratr. Strýc tu pracuje dodnes, stejně jako jeho manželka, a přidal se i můj bratranec. Já jsem navíc v automobilce poznal svou ženu. Oba dnes pracujeme v oddělení EKX, takže Škoda Auto je opravdu součástí našeho rodinného života.
Čemu se jednotliví členové rodiny věnovali?
Děda i táta pracovali na repasním pracovišti na montážní lince. Táta se později přesunul do CKD Centra jako koordinátor rozložených vozů. Strýc pracuje v hale M1 a zajíždí nové vozy na polygonu, teta je v logistice výroby komponentů a bratranec v Servisním centru Kosmonosy. Občas se škádlíme, že opravuje to, co já vyvinu, a já mu zase „mluvím“ do postupů oprav.
Práci mám vlastně jako koníček. Já i moje žena tu chceme fungovat tak, aby na nás jednou mohly být hrdé i naše dcery.
Vy jste od začátku mířil do Technického vývoje?
Ano. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu v Mladé Boleslavi a při pokusu o vysokou školu nastoupil do automobilky jako praktikant. Když studium nevyšlo, dostal jsem nabídku zůstat. Nejdřív jako externista, později jako interní zaměstnanec. Začínal jsem kontrolou výkresové dokumentace, později jsem dostal na starost korozní testy a povětrnostní odolnost.
S tátou na rally
„Rally jsem začal jezdit v roce 2017. Převzal jsem po tátovi štafetu spolujezdce a pokračoval v tomto řemesle dál.“
Felicia Kit Car
„Ze všech historických vozů mě nejvíc fascinuje rallyový speciál Felicia Kit Car 1600. Do jeho charakteristických zelených nárazníků a hlavně zvuku jsem se zamiloval už v mládí.“
Na který projekt vzpomínáte nejvíc?
Prvním vozem, na kterém jsem pracoval z pohledu korozní odolnosti, byla Fabia třetí generace. Na jejím uvolnění jsme pracovali v roce 2015. Velkou zkušeností byl hlavně projekt India 2.0. Museli jsme řadu věcí včetně testování přizpůsobit tamním podmínkám a zákazníkům. Bylo to nové, jiné a profesně osvěžující.
Je automobilový svět silný i ve vašem soukromí?
Rozhodně. V rodině jsme měli téměř vždy vozy Škoda. Škodovka vezla z porodnice mě, bratra i moje dcery. Táta dnes opečovává Favorit jako veterána a právě s tímto vozem začal v roce 1991 jezdit rally. Já jsem se do rally pustil v roce 2017. Poslední soutěž jsem jel v roce 2024, teď mám kvůli rodině pauzu, ale rád bych se vrátil. Nejraději vzpomínám na chvíle, kdy mě táta učil převzít roli spolujezdce a připravovat rozpis.
Kdy jste byl na automobilku nejvíc hrdý?
Silně si vybavuji představení Superbu třetí generace. Tehdejší šéf automobilky Bernhard Maier ho označil za českou vlajkovou loď vyvinutou českými inženýry. Bylo mi 23 a ta věta na mě opravdu zapůsobila. Hrdost ale cítím často, zvlášť když vidím, co všechno dokážeme vyvinout a uvést do praxe.
Vždycky škodovka
„Začínal jsem s modelem Citigo, pak přišla Octavia druhé generace, Scala a dnes jezdím Octavií čtvrté generace. Letos jsem si pořídil pro radost model Felicia.“
Felicia Kit Car
„Ze všech historických vozů mě nejvíc fascinuje rallyový speciál Felicia Kit Car 1600. Do jeho charakteristických zelených nárazníků a hlavně zvuku jsem se zamiloval už v mládí.“
Co by si podle vás měla Škoda Auto udržet do budoucna?
Schopnost naslouchat zaměstnancům i zákazníkům a přizpůsobovat se tomu, jak se mění jejich potřeby. Dnešní děti budou auta jednou používat jinak než my a automobilka na to musí umět reagovat. Já i moje žena tu chceme pracovat tak, aby na nás jednou mohly být hrdé i naše dcery. Pokud budou mít vztah k technice, kariéru ve Škoda Auto jim rád doporučím.
Jste spíš milovník starých aut, nebo nových technologií?
Obojí. Jsem trochu nostalgický typ, a proto jsem se pustil do renovace starých motocyklů. Ale technologie mě baví. Mám rád spalovací i elektrická auta, na každém mě fascinuje něco jiného. U moderních vozů oceňuji praktické vychytávky. Těším se třeba na možnost používat smartphone místo klíčku, která usnadní sdílení auta v rodině. I proto mám do budoucna v hledáčku elektrický Peaq.
Generace Š