U Vlkových se škodovácká tradice dědí
Gabriela Vlková pochází z rodiny, jejíž historie je se Škoda Auto spojená už několik generací. V automobilce pracovali její prarodiče, otec i další příbuzní. Dnes na rodinnou tradici navazují také její děti. Jak se za více než třicet let proměnila automobilka i její práce a proč si ji logistika nakonec získala?
Gabriela Vlková
Ve škodovácké tradici pokračují naše děti
V automobilce pracovali její prarodiče, otec, sestra i další příbuzní. Dnes na rodinnou tradici navazují Gabriela Vlková, její manžel i děti. Sama do Škoda Auto nastoupila hned po gymnáziu a za více než třicet let prošla Technickým vývojem i logistikou a pracovala i v koncernu VW v Německu.
Gabriela Vlková
PL – Logistika značky
Hned po absolvování gymnázia v roce 1993 nastoupila do Škoda Auto do oddělení designu a předvývoje. V letech 1997–2006 žila v Německu a pracovala ve vývoji značky Volkswagen. Od roku 2011 působí v logistice, kde se věnuje mimo jiné organizaci workshopů a školení, personálním tématům a komunikaci s koncernovou logistikou.
Kam až sahá historie vaší rodiny ve Škoda Auto?
K mým prarodičům, dědeček Antonín Křížek pracoval jako mistr ve svařovně a babička Věra jezdila s vysokozdvižným vozíkem. Otec Ladislav Fišera nastoupil do firmy roku 1972 a působil mimo jiné v zásobování v Kosmonosech. Já jsem přišla v roce 1993, později i moje sestra. V automobilce pracoval strýc, dodnes tu je bratranec a od loňska také můj syn, který se ve Škoda Auto vyučil karosářem. Zaměstnaný je tu můj švagr i manžel, jehož syn se tu také vyučil. A dcera, která je nyní na mateřské dovolené, je zde také zaměstnaná. Takže jsme opravdu škodovácká rodina.
Vždycky říkám, že jsem si logistiku nevybrala já, ale ona mě.
Každá generace byla či je tedy součástí jiného období vývoje automobilky…
Ano, otec zažil modernizaci výrobních procesů a nástup nových modelů, jako byl Škoda Favorit, a také zažil sloučení Škoda Auto s koncernem VW, což ji posunulo mezi nejúspěšnější evropské automobilky. Dědeček byl u výroby všech modelů před rokem 1988 – 100, 110, 105, 120, 130, Rapid, Garde, možná i prvního modelu Favorit.
Bylo pro vás odmalička jasné, že zde budete pracovat také?
Vůbec ne. Po gymnáziu mi zavolala známá, která už v automobilce pracovala, a nabídla mi místo. Protože jsem se od základní školy učila německy, hodilo se to. V létě 1993 jsem nastoupila do útvaru designu a předvývoje. A už jsem tu zůstala.
Favoritem až do Monaka
„Po revoluci jsme si pořídili model Favorit a hned v létě 1990 jsme s ním vyrazili přes Rakousko a Alpy do Francie a Monaka. Na tu cestu dodnes ráda vzpomínám.“
Nejraději na kole
„S manželem jezdíme na kole, v zimě lyžujeme, pečujeme ale také o dům a zahradu. Taky rádi cestujeme a objevujeme krásná místa jak v Česku, tak i ve světě. A snažíme se co nejvíc času trávit s rodinou a dvěma vnoučaty.“
Jak vzpomínáte na tehdejší Technický vývoj?
Byl mnohem menší než dnes, v podstatě to byla „stará Česana“. Všichni se znali a působilo to skoro jako velká rodina. Někteří kolegové z té doby tu pracují dodnes, včetně mé sestry. Bylo to prostředí, ve kterém jsem se cítila dobře.
Část kariéry jste strávila také v Německu.
Ano, v letech 1997 až 2006 jsem v Německu žila a pracovala ve vývoji značky Volkswagen. Byla to dobrá životní zkušenost. Po návratu jsem pokračovala ve Škoda Auto a v roce 2011 přišla nabídka přejít do logistiky. Vždycky říkám, že jsem si logistiku nevybrala já, ale ona mě.
Čemu se věnujete dnes?
Moje práce má částečně asistentský charakter, ale organizuji také workshopy a školení, věnuji se personálním tématům, komunikaci s koncernovou logistikou nebo přípravě podkladů pro různá grémia. K tomu patří i služební cesty a vše, co je potřeba kolem nich zařídit. Je to hodně různorodé. Logistika je opravdu nevyzpytatelná, od roku 2020, kdy nás zasáhla pandemie onemocnění covid-19, řešíme stále různá úskalí. A to mě na tom baví, každý den se něco děje a my se snažíme to vyřešit. Někdy je to opravdu náročné, ale máme skvělý tým, který si s každou výzvou poradí.
Nejlepší je Kodiaq
„Mám ráda klasické spalovací motory, teď je mým autem Karoq, ale kdybych si mohla vybrat bez omezení, sáhla bych po voze Kodiaq.“
Moderní kuchařka
„K mým velkým zálibám patří dobré jídlo. Vaření mě baví, ráda zkouším nové recepty, a dokonce je testuji pro jednoho výrobce varných robotů. Peču si i svůj kváskový chléb. Není mi jedno, co jíme, proto se snažím, abychom se stravovali zdravě a udržitelně.“
V jakých chvílích jste na značku Škoda nejvíce hrdá?
Vždycky, když cestuji a někde daleko od domova potkám naše auto. Když třeba na druhém konci světa vidím model Octavia, říkám si: podívej, i tady jezdí škodovky. To mi pokaždé udělá radost.
Co by si podle vás měla Škoda Auto uchovat do budoucna?
Praktičnost, spolehlivost a dostupnost, ale zároveň schopnost inovovat. Přála bych si, aby zůstala symbolem kvalitního českého průmyslu s globálním dosahem a také jedním z nejlepších zaměstnavatelů. Pokud budou mít o práci v automobilce zájem i další generace naší rodiny, budu ráda. Ne kvůli tradici samotné, ale protože tady mají možnost rozvíjet se a pracovat na zajímavých projektech.
Generace Š