Výročí / 125-vyroba-motoru

Pulzující srdce Škoda Auto 

125 let výroby motorů: V závěru uplynulého roku si automobilka připomněla kulaté výročí vlastní výroby a vývoje motorů, jejichž tradice sahá do roku 1899. Dnes na ni navazuje například velmi úspěšná řada agregátů EA211.

Pouhé čtyři roky od založení firmy představili Václavové Laurin a Klement svůj první motocykl Slavia typ A. Ten poháněl čtyřtaktní vzduchem chlazený zážehový jednoválec Laurinovy konstrukce. Otcové dnešní automobilky tím odstartovali tradici vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi, která nepřetržitě trvá už déle než 125 let. 

Škoda Auto dlouhodobě potvrzuje, že inovace má ve svých kořenech, a to nejen v oblasti pohonných jednotek. Však už první spalovací motor L&K byl inovativní nejen sám o sobě, ale i svou zástavbou. „Laurin s Klementem motor zabudovali do rámu, jak je dnes u motocyklů obvyklé. Přitom tehdy se běžně motor umisťoval nad přední kolo. A mít horký motor před obličejem nebylo moc příjemné,“ říká Martin Hrdlička, vedoucí EP – Vývoj systémů pohonu a podvozku. Připomněl i další milníky automobilky v oblasti motorů. Už v roce 1904 osadili Laurin s Klementem svůj motocykl jako první na světě čtyřválcovým řadovým motorem. Šlo o stroj L&K typ CCCC. O pouhý rok později, tedy v roce 1905, sestrojili litrový vidlicový dvouválec, který zabudovali do na svou dobu velmi moderního automobilu L&K Voiturette A. V roce 1907 uvedla automobilka první řadový osmiválec ve střední Evropě, a to v modelu L&K FF. 

Jeden z vůbec prvních vyrobených kusů motoru v Mladé Boleslavi.

Od závodního auta k letadlu

V roce 1909 v Mladé Boleslavi poprvé použili u spalovacího motoru rozvod OHC. „Bylo to v závodním automobilu FCR, který měl i mimořádně vyspělou konstrukci pístů s extrémně tenkými stěnami,“ upřesňuje M. Hrdlička. Výsledkem byl velmi lehký agregát schopný pracovat ve vysokých otáčkách, díky kterému mohl následně vzniknout první letecký motor z Mladé Boleslavi.

Tempo inovací automobilka udržela i v době, kdy se její výroba začala silně rozrůstat. „V roce 1929 zavedl v automobilce můj děda sériovou pásovou výrobu po vzoru závodů v USA, s tímto rozšířením výroby musela držet krok i výroba agregátů,“ podotýká M. Hrdlička.

Kouzla s hliníkem

Později přišla mladoboleslavská automobilka se zásadními inovacemi na poli využití hliníku. V roce 1964 totiž s modelem 1000 MB zavedla i revoluční tlakové lití hliníkových bloků motorů do slévárenských forem. V období 1964–69 pak automobilka takto vyráběla v průměru 400 bloků motoru denně pro „embéčko“ a jeho deriváty. „Dnes stále v této oblasti patříme ke světové špičce a dokážeme odlít až 4 500 bloků za den,“ zmínil Andreas Dick, člen představenstva za oblast Výroby a logistiky. Taková kapacita je možná díky vzniku moderní motorárny po převzetí automobilky koncernem VW. „Museli jsme o ni zabojovat, ale dnes z toho těžíme,“ prohlásil předseda Odborů KOVO Jaroslav Povšík.

V motorárně dnes Škoda Auto vyrábí agregáty řady EA211, tedy motory 1,0 MPI EVO, 1,0 TSI, 1,0 TSI EVO2, 1,4 TSI, 1,6 MPI. Využívá k tomu celkem zhruba 14 tisíc komponent, z nichž ty hlavní, jako bloky motorů, hlavy i klikové hřídele, vznikají přímo v závodě v Mladé Boleslavi. „Z hlediska logistiky i nastavení samotné výroby nám to dává velkou flexibilitu a zároveň přináší efektivitu,“ uvádí výhody tohoto uspořádání A. Dick. Kapacita výroby je 2 450 motorů denně, linka kvůli tomu jede ve velmi rychlém taktu 28 sekund.

Podle Thoralfa Hanschela, vedoucího PK – Výroba komponentů, se toto uspořádání pozitivně promítá i do nákladů, a automobilka je tak z hlediska výroby agregátů v koncernu VW více než konkurenceschopná. Šetřit peníze a zvyšovat efektivitu pomáhá mimo jiné i zvyšující se úroveň automatizace, která dosahuje 38 %.

Na co je automobilka náležitě hrdá, je například plazmové povlakování válců. Namísto těžkých litinových vložek válců nanáší Škoda Auto při výrobě bloku motoru na vnitřní stěny tenkou vrstvu ocelového povlaku za pomoci plazmatu. Při teplotách až 15 000 °C tak vzniká extrémně odolná vrstva, která snižuje hmotnost motoru, spotřebu oleje, třecí ztráty a zaručuje vysokou životnost. Té automobilka dosahuje i pečlivou kontrolou kvality, u každého motoru v závěru výroby kontroluje až 250 parametrů.

Budoucnost jménem 1,5 TSI EVO2

V polovině roku 2025 začne motorárna vyrábět nový agregát, který se má stát jádrem nabídky vozů se spalovacím pohonem. „Je základem pro další budoucí agregáty a vede nás do budoucnosti,“ řekl Thoralf Hanschel, vedoucí PK. Zatímco stávající kapacity motorárny slouží z velké části i pro výrobu agregátů pro další značky koncernu VW, v budoucnu bude ze své vlastní výrobní linky odebírat výraznou většinu motorů. To dále pomůže snížit náklady na každý vyrobený vůz, motory z Mladé Boleslavi jsou totiž pro automobilku levnější než agregáty odebírané od koncernových partnerů. Škoda Auto plánuje i další využití svého know‑how v oblasti tlakového lití hliníku, které automobilka získala právě díky tradici výroby motorů. Firma pracuje na projektu Giga Press, tedy nové možnosti vyrábět touto metodou celé strukturální komponenty budoucích vozů.

Dvojnásobné oslavy

Automobilka si výročí 125 let výroby a vývoje motorů připomněla 4. prosince v moderní hale motorárny za přítomnosti členů vedení. Důvod k oslavám byl dvojnásobný, jelikož zároveň loni sjel z výrobní linky agregát řady EA211 s pořadovým číslem 5 000 000. „Motory reprezentují srdce automobilky. Tradice trvající 125 let je v tomto ohledu výjimečná,“ připomněl milník předseda představenstva Klaus Zellmer. Škoda Auto tak patří k nejstarším producentům motorů na světě.

Tradice a bohaté zkušenosti vedly před nedávnem mimo jiné k tomu, že Škoda Auto převzala kompletní zodpovědnost za vývoj celé motorové řady EA211 v koncernu VW. Inovativní technická řešení mají pomoci čelit novým výzvám v oblasti vývoje spalovacích motorů, ať už jde o účinnost, hospodárnost, nebo nové emisní normy. „V současnosti se neustále bavíme o transformaci našeho odvětví k elektromobilitě. A ta samozřejmě probíhá, však jsme také nedávno v Mladé Boleslavi vyrobili už miliontý bateriový systém. Spalovací motory ale před sebou podle mě mají dlouhou budoucnost,“ zdůraznil K. Zellmer.