GreenFuture / den-ptactva

Mezinárodní den ptactva

Chráníme některé druhy ptáků dostatečně? 

Ačkoli je 1. duben Mezinárodním dnem ptactva, jeho populace se neustále zmenšuje. Hlavní příčinou je malé množství drobných biotopů, rozorávání rozptýlené zeleně a květnatých luk, kácení starých stromů s dutinami, vysazování monokulturních plodin na polích a dřevin v lesích. To vše má za následek výrazné snížení podílu hmyzu v přírodě, a tedy i hladovění ptáků. Vymírají tak celé kolonie drobného ptactva, jež se živí právě hmyzem. Následně dochází ke snížení populace dravců, protože ti zase ve velké míře potřebují za potravu právě menší ptáky. 

Snad nejohroženější skupinou jsou v České republice polní ptáci, jejichž populace se rychle zmenšují: mizí skřivani a luční konipasové, sýčci či chocholouši. Druhy, které dříve bývaly v naší venkovské krajině zcela běžné, dnes patří mezi kriticky ohrožené. Ostatně i „obyčejný“ vrabec byl ještě nedávno kriticky ohroženým druhem a jen obtížně se podařilo tohoto malého neposedu vrátit do přírody.

Jak ptactvu pomáháme

Škoda Auto přispívá k ochraně ptactva prostřednictvím několika projektů a grantů, na nichž spolupracuje i s místními ochránci přírody. Například vysazování křovin i remízků, obnovování a sázení alejí nebo regenerace tůněk dané lokality vždy obohatí o některé druhy hmyzu, a tím i ptáků. „Ráda bych vypíchla dva ze vzácných a mizejících druhů v lokalitách, o které se staráme. Jedním je skřivan lesní, který se vyskytuje ve Vrchbělé. Je to silně ohrožený druh, jehož populace zaznamenala silný pokles ve druhé polovině 20. stolení. A my ke zvyšování jeho počtu v této lokalitě přispíváme tím, že místní louky pravidelně kosíme,“ říká Milada Vrbová z ČSOP Klenice. Ve Vrchbělé chrání také lelka lesního, kterému vyhovuje stejné prostředí.

ČSOP Klenice se spolu s dobrovolníky z řad zaměstnanců Škoda Auto na Mladoboleslavsku stará také o čapí hnízda. „Bílých čápů rok od roku ubývá, vliv na to má extrémní počasí, při kterém hynou na hnízdech mláďata,“ dodává M. Vrbová. Právě ochrana hnízd některých druhů je dalším příkladem, jak jejich populaci navýšit. Prostřednictvím webkamery tak můžete každoročně pozorovat snůšku sokolího páru na teplárně ŠKO‑ENERGO. Letos šlo dokonce o první sledovanou lokalitu, na které samice sokola snesla vejce. 

A když už jsme u budek, i jejich rozmisťování v krajině je přínosné. Například ty, které vyrobili žáci mladoboleslavské Střední integrované školy, najdete nejen v areálech školy a nemocnice Dr. Pírka, ale rozmístěné jsou i v parku Štěpánka, v lesoparku na Radouči a v nově vznikající komunitní zahradě v Jabkenicích.