Výročí
OK
Výroba leteckých motorů
Dlouhodobé angažmá Laurin & Klement v letectví
Složité období druhé poloviny 20. let, kdy se vinou hospodářských obtíží snížil odbyt vozů, dokázalo vedení společnosti Laurin & Klement operativně překlenout doplněním sortimentu o moderní letecké motory. V roce 1924 se ministerstvo národní obrany obrátilo na domácí automobilky s výzvou, aby zahájily výrobu silných leteckých motorů vlastní konstrukce. Brzy se však potvrdilo, že je vývoj nového motoru příliš zdlouhavý a riskantní. Proto se zástupci firem L&K, Breitfeld & Daněk i Walter dohodli a společně ministerstvu navrhli již osvědčené agregáty. L&K zakoupila ještě téhož roku licenci na francouzský kapalinou chlazený motor Lorraine-Dietrich. Do Francie vyslala na zaučení své nejlepší mechaniky, mimo jiné Františka Krutského. Vedl je konstruktér Miloš Šmejkal, který byl klíčovou osobností firmy ve výrobě leteckých motorů.
Vyšší prestiž továrny
Díky licenci poskytnuté francouzskou automobilkou a leteckou továrnou Lorraine-Dietrich v roce 1924 se v Mladé Boleslavi vyráběly osmiválce o výkonu 400 koní a vrcholné dvanáctiválce, disponující 450 k. Třířadový dvanáctiválec byl největším motorem vyráběným v Mladé Boleslavi.Nejvyššího trvalého výkonu 450 k (331 kW) agregát dosahoval při 1 850 otáčkách za minutu. Spotřeba dvanáctiválce byla udávána jako 240 gramů paliva plus 12 gramů oleje na každou koňskou sílu výkonu a hodinu provozu. Motor měl válce uspořádané ve tvaru písmene W v úhlu 60 stupňů a začal se montovat – na tehdejší měřítka – ve velkém. První série objednaná roku 1926 ministerstvem národní obrany čítala 50 kusů. Tato výroba znamenala zvýšení prestiže továrny, protože mimořádná kvalita práce byla u leteckých motorů samozřejmostí. A výhodou bylo i to, že šlo o vojenskou zakázku, která představovala jistotu bez ohledu na výkyvy zatím nestabilizovaného automobilového trhu.
Kvalitní letecké motory z Mladé Boleslavi se uplatnily například v tuzemských letounech Letov Š‑12 a ŠB‑16. Zájem o ně byl i daleko za hranicemi Československa, uskutečnil se třeba export do Litvy či Turecka. K nejpřesvědčivějším důkazům jejich vysoké úrovně patřil úspěšný dálkový let Jaroslava Skály a mechanika Matěje Taufera z Prahy do Tokia, který uskutečnili v roce 1927 s otevřeným dvouplošníkem Letov Š‑16.
Info
Firma Laurin & Klement začala s leteckými motory mnohem dříve, už v roce 1909. Prvním nadšencem, který v letadle vlastní konstrukce a výroby použil upravený automobilový motor L&K, byl český průkopník Metoděj Vlach, který po roce 1912 také létal. Jeho létající aparát byl však schopný jen krátkých skoků. Úspěšnější byl tehdejší šéfkonstruktér automobilky Otto Hieronimus, který v roce 1909 začal pracovat na vývoji prvního primárně leteckého motoru v Rakousku-Uhersku. Následně se v pátek 15. dubna 1910 stal prvním člověkem na území dnešního Česka, který podnikl úspěšný let strojem těžším než vzduch. V letadle Blériot poháněném motorem L&K typu EL, vyvinutým a vyrobeným v Mladé Boleslavi, se na chuchelském závodišti u Prahy udržel ve vzduchu 2 minuty a 26 sekund, během nichž překonal zhruba dvoukilometrovou vzdálenost.