Moje stopa ve výrobě / pavlina-rohlickova

Technika je i pro dívky

Pavlína Rohlíčková

Robotička pro odporové svařování, EIB/2 – Centrum výroby zkouškových karoserií

Jak dlouhá je vaše cesta ve Škoda Auto? 

Začala v roce 2015 přijetím do učebního oboru Elektrikář – silnoproud na SOUs. Po absolvování nástavby a maturity jsem v roce 2020 nastoupila do údržby procesní a dopravníkové techniky Lakovny A. Loni jsem uspěla ve výběru na pozici v Technickém vývoji.

Co přesně máte na starosti?

Zaměřuji se na stavbu svařovaných podkompletů za použití průmyslových robotů, které mají oproti sériové výrobě mnohem větší variabilitu. Máme jich šest a musejí zvládnout postavit celou karoserii. Proto pracuji hned s několika druhy robotických aplikací na velice malé ploše – jde např. o CO2 a bodové svařování, lemování a lepení včetně laserového pájení či svařování. S kolegy zajišťujeme i technologický postup výroby včetně údržby a plánovaných servisů zařízení. 

Pracuji hned s několika druhy robotických aplikací na velice malé ploše.

Na kterých projektech jste se podílela?

Hned po nástupu do EIB/2 jsem se zapojila do sváření ochranných policejních rámů na vozy Kodiaq. Jsem i členkou týmu, který vyvíjí speciální technologii lepení pro malosériovou výrobu.

Jak a v čem vám automobilka pomohla?

Umožnila mi rozvíjet se nejen po pracovní stránce. Zajistila mi řadu odborných školení, např. ručního CO2 sváření, robotiky, programů a procesů, ale i kurz angličtiny. Zároveň se setkávám s velmi zajímavými lidmi napříč celou firmou.

Musela jste někdy řešit, jak skloubit práci a volný čas?

Ano, když jsem v lakovně pracovala ve 12směnném systému. Nyní mám pružnou pracovní dobu, která se odvíjí od vytížení při daném projektu. 

Máte nějaký svůj profesní sen? 

Určitého cíle jsem již dosáhla. Ve své práci poznávám mnoho nového a stále se mám co učit, takže se spíše soustředím na zdokonalování svých znalostí a schopností.