Výročí
OK
Od kočárů po převodovky
Historie výroby ve Vrchlabí sahá až do roku 1864.
Průkopník automobilového průmyslu ve Vrchlabí Ignác Theodor Petera založil v roce 1864 dílnu na výrobu kočárů, bryček, saní, postrojů i sedel pro koně. Dílna s názvem Petera a synové (Ig. Th. Petera & Söhne) původně sídlila ve vrchlabské Nádražní ulici čp. 99. Po roce 1904 se většina výroby přesunula do dnešní Fügnerovy ulice a firmu převzali po smrti zakladatele jeho tři synové – Theodor, Josef a Robert. Během 40 let dílna vyrobila více než 2,5 tisíce vozidel (kočárů) tažených koňmi.
Éra karoserií
Zlom ve výrobním programu nastal v roce 1908, kdy zde pro vrchlabského textilního továrníka Willibalda Jerieho vznikla první automobilová karoserie, a to na vůz z liberecké firmy RAF (Reichenberger Automobilfabrik). Na základě výrobní smlouvy s touto firmou nastala éra výroby automobilových karoserií. Před první světovou válkou zde karosovali desítky osobních vozů RAF a také autobusy, které využívala například vídeňská městská doprava. Do stejného města zamířil i luxusní vůz RAF určený pro samotného císaře Františka Josefa I. Ve válečných letech karosářským zakázkám vévodily především sanitní vozy. Ve dvacátých a třicátých letech patřila vrchlabská karosárna ke čtyřem nejlepším v Československu. Proslula především dobře stavěnými kabriolety. Již v té době vyráběla karoserie pro vozy jak tuzemských výrobců Praga, Škoda, Tatra a Walter, tak i britských, italských či amerických značek.
Výrobce vozů
Druhá světová válka zapříčinila přeorientování na produkci pancéřových vozů a komponentů pro letadla. Již v roce 1945 přišlo znárodnění a o rok později spojení s Automobilovými závody, národním podnikem (AZNP). Nejprve zde chystali užitkové verze vozu 1101/1102. K nim v roce 1948 přibyl také roadster-kabriolet. Významnou roli ve výrobním programu již od padesátých let hrály sanitní vozy. První Station Wagon (STW) vyjel z Vrchlabí v roce 1951. Následovala Škoda 1202 a Škoda 1203. Legendární „dvanáctsettrojka“ se zde udržela 14 let (1968 až 1981), poté se její produkce převedla do Trnavy. Od té doby sloužil vrchlabský závod jako divize pro výrobu lépe vybavených verzí určených zejména na export. Především do zahraničí odtud směřovaly nejvybavenější exempláře Škoda 105 a 120. V roce 1987 zde vyrobili první kusy vozu Škoda Favorit v rámci tzv. ověřovací série. Podobnou roli továrna převzala i po majetkovém převzetí Škoda Auto koncernem Volkswagen. Z výrobní linky sjížděly různé akční verze vozů Favorit, Forman a později Felicie. Souběžně se závodem v Kvasinách zde vznikal i zajímavý pick-up Felicia Fun. Poté tu montovali vozy Octavia, včetně verze Octavia Classic, a MPV Roomster.
Nejmodernější závod
Od roku 2012 vyrábí závod ve Vrchlabí vysoce sofistikované automatické převodovky DQ200 pro celý koncern VW a díky tomu prošel zásadní transformací i modernizací. Jedna z nejmodernějších továren v Evropě se tak může pochlubit řadou inovací v rámci zavádění digitalizace a technologií Průmyslu 4.0. Na svém kontě má i další prvenství – jako první výrobní závod Škoda Auto na světě vyrábí komponenty od konce roku 2020 s neutrálními emisemi CO2.