Škoda Classic Tour očima škodováků

Škoda Classic Tour 2025 očima škodováků

V rámci letošní setinové rally, kterou automobilka pořádá pro své zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, jsme oslovili několik účastníků, aby se s námi podělili o své zážitky.

Proměnlivé počasí

Na start 12. ročníku zaměstnanecké veteránské jízdy Škoda Classic Tour se 6. září postavilo celkem 237 historických vozů, veteránů a youngtimerů. Lásku k autům všichni škodováci projevili i navzdory letošnímu dešti, který provázel především úvod rally. Pro milovníky historických vozů, kteří svá auta opečovávají a hýčkají, jak jen mohou, bývá déšť nepříjemný. Obzvlášť nemilý může být pro majitele otevřených vozů. „Vyjeli jsme brzy, než začalo pršet, pak auto stálo se zakrytou střechou a následně už jsme mohli jet i bez střechy. Závěr soutěže byl tradičně slunečný,“ popisuje rozmary počasí Miroslav Vlasák (vedoucí BN – Nákup náběhy nových produktů), který jel soutěž se svými dospělými dětmi, synem a dcerou, v nádherném červeném kabriu Škoda Felicia z roku 1961.

Netradiční průjezd FabLabem

Start letošního ročníku proběhl jako vždy z parkoviště mezi Zákaznickým centrem a Škoda Muzeem v Mladé Boleslavi a první pokyny vedly posádky rovnou do závodu. To je již tradiční a téměř „povinná“ část rally. „Letos se nám posádky podařilo zaujmout průjezdem FabLabem s výstavou žákovských vozů, ukázkou technologií prediktivní údržby i přejezdem nového mostu Laurina & Klementa nad dálnicí D10 a následnou návštěvou Logistického centra LZO,“ popisuje úvodní část rally Marek Jancák (vedoucí PF – Výroba vozů). 

Posádky obsluhoval robot 

Už tato úvodní pasáž přinesla účastníkům některá příjemná překvapení. „Pracuji ve Škoda Auto 12 let, ale do závodu jsme vjížděli branou, o které jsem dosud nevěděl,“ usmívá se Michal Daněk (EEB/4 – Elektrická instalace vozu tř. A, B), který soutěž absolvoval ve voze Škoda Favorit. A zastavuje se i u dalšího detailu: „Organizátoři vždy vymyslí něco netradičního, tentokrát nám třeba robot podával pití.“ 

První měřená zkouška na novém mostě

U mostu Laurina a Klementa čekala posádky první z celkem pěti měřených zkoušek, při které mají za úkol projet daný úsek co nejpřesněji v definovaném časovém úseku. „Vzhledem k tomu, že jsem jel závod vozidlem Velorex 16/350 a jeho akcelerační schopnosti nejsou zrovna jeho předností, byly mé výsledky ve zkouškách hodně různorodé, od 24. místa až po 174.,“ hodnotí svůj výkon v testech Bohuslav Brejša (GQD-2/1 – Nakupované díly – péče o sérii MB).

Už máte selfie s Laurinem?

Trasa rally vedla z Mladé Boleslavi severně na Liberecko. Posádky mimo jiné zavítaly i do obce Kamení u Pěnčína, k rodnému domu jednoho ze zakladatelů firmy Václava Laurina, kde je vítali herci převlečení za jednoho z původních majitelů firmy a jeho ženu, doprovod jim u toho dělal krásný vůz Laurin & Klement 110.

Když se vám hodí matematika

Chytákem prvního tajného testu byl zápis času. Soutěžící totiž dostali za úkol projet danou trasu za 1,1 minuty. Jenže v tom mnozí chybovali. „Snad jsme se na to tolik nesoustředili, každopádně jsme váhali, jestli to mělo být 1,1 minuty, nebo minuta a deset sekund,“ zmiňuje R. Schmögner dilema, které řešil nejen on a jeho dvanáctiletý synovec jako navigátor, ale i řada dalších posádek. Čtyřsekundový rozdíl je v takové soutěži i při tom, že jde účastníkům spíše o zábavu než o soupeření, opravdu významný. „Tahle zkouška dostala i nás, 1,1 minuty bylo potřeba přepočítat na minutu a šest sekund, jenže my jsme to brali jako minutu a deset sekund. Asi nás to stálo lepší umístění, protože jinak jsme měli v testech odchylky do půl sekundy. Na druhou stranu 64. pozice je naše dosud nejlepší, takže celkově to je velký úspěch,“ přiznává M. Daněk, který startoval s kamarádem.

Základ každé posádky

V průběhu první etapy, která měla cíl na zámku ve Svijanech, posádky absolvovaly ještě další setinové testy přesnosti. Součástí byl i jeden tajný test, který některé trochu potrápil. „Víme, že bude, v roadbooku je naznačený, ale nevíme, čeho se bude konkrétně týkat. To musíme zjistit přímo na trati a téměř okamžitě se tomu přizpůsobit,“ vystihuje podstatu tajného testu Róbert Schmögner (vedoucí GQK-2 – Řízení kvality svařovny, lakovny a montáže KV), který soutěžil ve voze Škoda 1000 MB. 

Umějí škodováci couvat?

Ze Svijan se tour vracela obloukem do cíle, kterým bylo tradičně Letecké muzeum Metoděje Vlacha. Během této trasy čekal posádky tipovací kvíz a těsně před ním i další zkouška přesnosti – tentokrát v couvání. Úkolem bylo nacouvat k úzké desce (takže není při přiblížení vidět ve vnějších zpětných zrcátkách) co nejblíže, aniž se jí dotkli. „Musíte se otočit a koukat zadním oknem, mít auto takříkajíc v oku. Já jsem nakonec nacouval do vzdálenosti 59 centimetrů od desky,“ říká M. Daněk. Vítěz této disciplíny se však přiblížil dokonce na čtyři centimetry.

Dobrá nálada v cíli

Soutěžící hodnotili jak aktuální ročník, tak se ohlíželi za těmi předchozími. „Organizační tým chválím především za to, že se úseky a úkoly neopakují,“ hodnotí soutěž R. Schmögner.  A poslední překvapení? Jeden náš zpovídaný, M. Vlasák, se na trať závodu v neděli vrátil – jako motorkáře ho totiž zaujala esíčka u obce Šimonovice, která byla součástí trasy.

Info

Vítězem rally se letos stal Roman Havelka s vozem Tatra 57 (foto vpravo). V soutěži totiž nejde o značku, podmínkou pro start je fakt, že vůz musí být vyroben do roku 1994 nebo dříve. „Myslíme si, že ať už jsou výsledky jakékoli, jde každému o skvělý zážitek,“ hodnotí soutěž všichni oslovení účastníci.

Tato akce k autům přitáhla mé děti, především syn přičichl k tomu, o čem staré vozy jsou, a náš model Felicia se mnou občas opravuje.

Miroslav Vlasák

Škoda Felicia (1961)

Organizátoři vždy vymyslí něco netradičního, tentokrát nám třeba při průjezdu FabLabem robot podával pití.

Michal Daněk

Škoda Favorit (1989)

Na Škoda Classic Tour jsem vynechal jen první tři ročníky a musím říct, že výběr trasy je vždy opravdu skvělý.

Bohuslav Brejša

Velorex 16/350 (1970)

Sleduji, jak se celá akce od původně menšího formátu proměnila v současnou se stovkami účastníků, avšak se stále vynikající atmosférou.

Róbert Schmögner

Škoda 1000 MB (1964)