Proti větru

Proti větru 

Aerodynamikou vozů se automobilka zabývá déle, než byste možná čekali. Zatímco dnes pomáhají snižovat odpor vzduchu při jízdě ostře řezané linie, dříve se sázelo na oblé tvary.

Kapka vody je z hlediska aerodynamiky tvarem, který má nejmenší odpor vzduchu. V době před 2. světovou válkou se tomuto tvaru zkoušela přiblížit i řada vozů Škoda. Doslova senzaci vzbudil na pražském autosalonu v roce 1935 prototyp označený jako Škoda 935 Dynamic, následován sériovými modely Škoda Popular Monte Carlo (1937) a „dálnicovou“ verzí Škoda Rapid 1500 OHV (1939). Právě tyto tři vozy udávaly směr v aerodynamice už před desítkami let.

Na konci 30. let 20. století už začaly vznikat dálnice a jezdilo se rychleji. Rychlost získávala pro zákazníky na významu a automobilky se postupně snažily o kapkovité aerodynamické tvary inspirované přírodou.

Jan Jagrik

Vedoucí útvaru ESW – Aerodynamika a CFD simulace

Škoda 935 Dynamic

Proudnicové tvary vozu Škoda 935 Dynamic ihned vzbudily zaslouženou pozornost, stejně jako nevšední technická řešení. Svými přísně proudnicovými tvary reagoval vůz na tehdejší počátky využití vědeckých poznatků z oblasti aerodynamiky při konstrukci automobilové karoserie. Unikátní prototyp dosáhl již v roce 1935 výjimečné hodnoty součinitele odporu vzduchu cx = 0,37 a ze získaného know‑how těžily i následné sériové modely. Mimochodem jediný dokončený exemplář aerodynamické limuzíny Škoda 935 Dynamic byl jako ojetý roku 1939 prodán soukromému majiteli. Od něj ho v 60. letech vykoupila automobilka zpět pro vznikající sbírku historických modelů a po náročné renovaci se nyní nachází ve sbírkách Škoda Muzea.

Škoda Popular Monte Carlo

V lednu 1936 se Škoda Popular na náročné trati proslulé Rallye Monte Carlo umístila na skvělém druhém místě kategorie vozů do 1 500 cm3. Vedení automobilky proto zákazníkům zanedlouho nabídlo sportovní vůz v provedení roadster či kupé, připomínající tento skvělý sportovní výsledek. Kromě progresivních technických řešení, jako byl tuhý a přitom lehký páteřový rám podvozku, nezávislé zavěšení všech kol nebo hnací řetězec v konfiguraci transaxle, zabodoval model Škoda Popular Monte Carlo také svou elegantní aerodynamickou karoserií. 

Škoda Rapid 1500 OHV

Tento model se vyráběl od srpna 1938. Oproti původnímu čtyřválci s objemem 1,4 litru a ventilovým rozvodem SV byla verze OHV vybavena motorem o objemu 1 564 cm3 o výkonu 42 koní. S třístupňovou převodovkou se Rapid 1500 OHV dokázal rozjet až na 110 km/h. V letech 1939 až 1941 se vyrábělo i provedení s aerodynamicky optimalizovanou dvoudveřovou karoserií „dálnicového typu“, kterého z výrobních linek sjelo pouhých 110 kusů.

Testování aerodynamiky

Možná vás překvapí, že se vozy už před téměř devadesáti lety postupně začaly aerodynamicky ladit ve větrných tunelech. Pražský Výzkumný zkušební letecký ústav disponoval aerodynamickým tunelem už ve dvacátých letech. K nejmladšímu z trojice vozů – „dálnicovému“ modelu Škoda Rapid 1500 OHV – existuje ve firemním archivu zpráva z roku 1938, kdy se v tunelu v pražských Letňanech zkoušel dřevěný model v měřítku 1 : 6 a byl porovnáván s modelem vozu se standardní karoserií.

Tradičně silné angažmá značky Škoda na poli motorsportu se s tématem aerodynamiky také prolíná – v Essenu je toho příkladem neobvyklá verze legendárního kupé Škoda 130 RS A5 (typ 738). Na letišti v Hoškovicích posloužila v roce 1978 řadě měření s cílem optimalizovat aerodynamický odpor a současně zvýšit přítlak zadních poháněných kol při vysokých rychlostech. Prototyp s řadou spoilerů dosahoval až 250 km/h, chlazení čtyřválce o síle 140 kW zajištovala řada dodatečných přívodů vzduchu.