Škodováci / michal-oulehle
OK
Jachting je pro mě styl života
Michal Oulehle si možná splní svůj sen – v Ománu bude reprezentovat Českou republiku na mistrovství světa v inkluzivním jachtingu.
Michal Oulehle
Brand Experience / Výstavy
VME – Brand experience
Hobby: jachting za tým Kupkolo.cz, cyklistika, motorky, stolní tenis
Ani vážný úraz nemusí člověka vyřadit z toho, co dělá rád. Kamarád Michala Oulehleho byl před nehodou vášnivým jachtařem. Po jeho zranění společně hledali cestu, jak by se mohl k plachtění vrátit. Našli ji a možná se podívají i na mistrovství světa.
Jak jste se dostal k parajachtingu?
Bohužel smutnou náhodou – když můj kamarád Marek Bureš utrpěl před čtyřmi lety vážný úraz na kole a zůstal upoután na invalidní vozík. S Markem jsme se seznámili na lodi v Chorvatsku a jachting se od té doby stal naší společnou vášní. Když se Marek začal zotavovat, hledali jsme způsob, jak se k plachtění vrátit.
Z pohledu emocí nebo radosti z plachtění se parajachting od klasického jachtingu neliší téměř vůbec.
Nakonec jste nějaký klub našli…
Ano, Marek si našel v Praze jachtklub CERE, který provozoval jednoposádkové lodě přizpůsobené i pro jachtaře s handicapem. Do klubu jsem ho doprovodil, dal se do řeči s trenérkou Iwonou Burskou, a když zjistila, že nejsem jen kamarád, ale taky jachtař, začal jsem se do jejich aktivit více zapojovat – nejdřív jako pomoc pro Marka, později i pro ostatní členy.
Čím se liší parajachting od klasického jachtingu?
Lodě jsou přizpůsobeny tak, aby je mohl bezpečně ovládat i člověk s omezenou pohyblivostí. Je to jeden z mála sportů, kde nerozhoduje fyzická síla, ale hlavně technika, cit a týmová souhra. Na začátky dnes vzpomínáme s úsměvem – třeba na první převrácení kýlové lodě. Všichni tvrdili, že to „nejde převrátit“… ale nám se to povedlo. Oba totiž sedíme za sebou na laminátových sedačkách, připoutáni bezpečnostními pásy, takže na Marka nevidím. Když se loď naklonila přes 90 stupňů, začal jsem na Marka křičet: „Kde máš hlavu?“ Naštěstí měl mokrý jen rukáv. Skočil jsem do vody, abych srovnal loď, ale než jsem se vynořil, sama se srovnala... a Marek byl pryč.
Michal Oulehle (vpravo) a Marek Bureš našli způsob, jak se k plachtění vrátit.
Kolik lidí při parajachtingu asistuje?
I když je Marek velmi samostatný a zvládne neuvěřitelné věci, bez pomoci dalších lidí bychom se neobešli. Tam, kde není jeřábek, probíhá přesun z vozíku do lodi vždy stejně – stojím jednou nohou na molu, druhou v lodi a společně ho musíme přehoupnout do sedačky. Na závodech nám většinou pomáhají pořadatelé a v Nechranicích, kde nejčastěji jezdíme, se spoléháme i na pomoc přátel nebo rodiny. Občas se z vody vracím úplně fyzicky i psychicky vyčerpaný – ale zároveň si uvědomuji, že moje každodenní starosti jsou vlastně úplně malé. Marek je pro mě borec, který se nevzdává a táhne mě s sebou dál.
Máte svůj jachtařský sen?
Pokud všechno dobře dopadne, čeká nás mistrovství světa v Ománu – a už jen samotná možnost reprezentovat Českou republiku v inkluzivním jachtingu je pro mě něco, co bych si dřív vůbec nedokázal představit. Můj osobní sen ale sahá ještě dál. Markovi jsem slíbil, že ho jednou dostanu zpět na klasickou plachetnici. Tak, aby tam mohl být se svou manželkou a dvěma dětmi a společně si užili tu vášeň, která nás kdysi spojila. A třeba mě jeho kluci jednou nahradí jako kosatníci.
Info
Parajachting
Nabídka lodí pro handicapované sportovce je už dnes poměrně široká a počítá i s místem pro doprovod. Kosatník i kormidelník sedí buď za sebou, kdy kormidelník může pomocí hydrauliky naklánět sedačky tak, aby byla loď vyvážená, nebo vedle sebe, díky čemuž si mohou během manévrů, jako je třeba obrat, navzájem lépe pomáhat.
Škodováci