Výročí / 130-let-listopad-3
OK
Simona Fryčová s bývalým vedoucím Průmyslového inženýrství Antonínem Jirsou.
Na své působení v Kvasinách vzpomíná Simona Fryčová
1981–2024 Do kvasinského závodu nastoupila hned po maturitě, a než se dostala do oddělení Průmyslového inženýrství, kde pracovala nejdéle, uběhlo téměř 11 let. Zůstala zde až do svého odchodu z firmy v loňském roce.
V oddělení Průmyslového inženýrství působila po spojení s koncernem VW. „Byl to nově vzniklý útvar s novými, do té doby nepoužívanými metodami práce, což na tom bylo zajímavé. Měla jsem na starosti srovnávání časů jednotlivých operací, ale i řadu workshopů i zavedení 18směnného režimu,“ říká Simona. Právě přípravy 18směnného režimu, které byly v té době velkou novinkou, ji nejvíce zaskočily. „O době, kdy se pracovalo šest dní v týdnu, jsem slýchávala od své babičky a najednou jsme to řešili i v Kvasinách. Paradoxně celý režim naběhl ve výrobě lehce,“ dodává.
V Kvasinách zažila i rozšiřování závodu a náběh vozu Superb I. generace. „Za plotem se najednou stavěly moderní haly lakovny a montáže, ve kterých jsme vlastně začínali od nuly. Pracovalo se na nových linkách a začali jsme používat také řadu moderních technologií,“ pokračuje. I k těm se Simona ve svých vzpomínkách vrací. „Změny v technologiích předčily mé představy. Uběhlo více než 40 let a z ručního nářadí bylo elektrické nebo automatické. Oční kontrolu někde nahradily lasery, kreslicí prkno zase počítačové programy… a vlastně i auta jsou jiná,“ dodává Simona.