Škodováci / roman-schubert

Jít s kůží na trh

Když Roman Schubert přemýšlel nad novým koníčkem, který by ho zaměstnal a přinesl mu přilepšení k důchodu, vyhrála kůže.

Jako blesk z čistého nebe se zrodil Romanův nápad, že se začne věnovat brašnářství. Nicméně roli zřejmě hrály i geny, neboť jeho otec se tomuto řemeslu vyučil a budoucí zaměstnanec Technického vývoje chodil jako kluk do jeho dílny. Dodnes, když vstoupí do svého rozrůstajícího se koženého království, mu typická vůně přivane vzpomínky na dětství.

Učíte se sám? 

Pořídil jsem si literaturu, navštívil jsem i kurz spojený s výrobou opasku. Ale na většinu technologických řešení přicházím jako samouk. No a možná něco málo zůstalo i v genech. 

Mám jeden sen. Ušít si vlastní kožené čalounění do auta.

Co všechno vyrábíte a co se s výrobky děje dál?

Zatím se považuji spíše ještě za začátečníka. První věci jsem si dělal pro sebe – pouzdro na mobil, pásek, peněženku, aktovku, brašnu. Pár kousků, jako jsou kabelky, peněženky a pásky, jsem prodal známým. Zajímavá zakázka byla od kolegyně na brašnu na notebook, kde jsem zohlednil specifické požadavky a doplnil i vlastní řešení. Brašnu tak lze nosit na zádech, přes rameno i v ruce.

Kde výrobky vznikají?

Mám doma malou dílnu. Nejprve jsem si sám vyrobil velký pracovní stůl. Pro ruční šití toho není potřeba moc, stačí odpovídající jehly a děrovač na otvory. Hodí se i sedlářský koník pro upevnění sešívaných dílů – ten jsem si také vyrobil ze zbytků dřeva. Postupem času jsem doplňoval další nástroje, jako nýtovací lis nebo štípačku kůže. Později přišel průmyslový šicí stroj, který dokáže prošít i silnou kůži.

Jak se dál rozvíjíte a kam chcete tuto zálibu směrovat?

Zatím jde spíš o přípravu na blížící se volný čas. Až nastane, rád bych výrobu a prodej navýšil třeba i intenzivnějším marketingem. Také chci navázat spolupráci se zkušenou švadlenou, která by mi pomohla s šitím „vnitřků“ kabelek. A co by se mi opravdu líbilo? Umění zdobení kůže vyřezáváním, ale na to jsem ještě odvahu nenašel.

Vaše koníčky jsou pestré a jistě se k tomu také dostanete.

Mám rád tradiční materiály, jako jsou dřevo, železo a právě kůže, protože s tou můžete začít tvořit i pomocí několika jednoduchých nástrojů. Baví mě i to, že mohu zapojit více svých zájmů – vymýšlím vlastní design a hotové výrobky si umím nafotit a vystavit na svých webových stránkách.

Tím se dostáváme k vaší další zálibě – fotografování. Povězte nám o své sbírce zrcadlovek Flexaret.

Fotografování se věnuji od dětství. Nejprve jsem si od rodičů půjčoval Flexaret Va, fotil jsem samozřejmě na film, vše jsem si sám vyvolával. Asi i z nostalgie a obdivu k technické stránce jsem se více začínal zajímat o historii těchto československých fotoaparátů. A to už byl jen krůček k tomu, začít je sbírat. Fascinuje mě jejich vysoká flexibilita, ve škodováckém pojetí plno simply clever řešení. Mám doma i několik vzácných kousků, například první Flexaret I z roku 1939, Flexaret III ve verzi pro USA nebo Flexaret Astro pro focení vesmíru.

Tip

Kdyby někoho šití z kůže nadchlo, vystačí si pro začátek jen s několika nástroji. Pořídíte je stejně jako materiály v e-shopech. Lze sehnat i několik knih, které obsahují konkrétní návrhy a postupy výroby jednoduchých produktů. „Na sociálních sítích dohledáte i skupiny, kde získáte mnoho informací a rad. Ale to hlavní je mít chuť, odvahu a k tomu šikovné ruce a ostrý zrak,“ říká Roman. Jeho kožedělné práce si můžete prohlédnout i na webu.