Pauza

Pauza

1 

Která země je považována za kolébku vánočního stromku?

a) Francie

b) Německo

c) Švédsko

2 

Vyberte hlavní symbol Vánoc ve středověké Evropě:

a) betlém 

b) stromek

c) punč

3 

Co uvidíte, když podle zvyků na Štědrý den vydržíte celý den nejíst maso?

a) zlaté prasátko

b) zlatou šupinu

c) zlatou rybku 

4

Která sladkost se tradičně peče během českých Vánoc?

a) marcipán

b) vánočka

c) trdelník

5 

Jak se nazývá tradiční česká vánoční polévka?

a) rybí

b) rajská

c) bramboračka

6 

Kolik lidí podle tradice nesmí sedět u štědrovečerního stolu, aby to nepřineslo smůlu?

a) taková tradice neexistuje

b) sudý počet

c) lichý počet – 13

7 

Která koleda se původně zpívala německy a stala se nejznámější na světě?

a) Tichá noc 

b) Bílé Vánoce

c) Rolničky

8 

Která surovina nepatří do houbového kuby?

a) sádlo

b) maso

c) kroupy

9 

Co se u štědrovečerní večeře tradičně nesmí dělat, aby se „neodneslo štěstí“?

a) mluvit

b) vstávat od stolu 

c) zpívat

10 

Kolik pramenů má mít typicky pletená vánočka?

a) 6 

b) 7

c) 8

11

Co se podle tradice hází za hlavu na Štědrý den, aby se zjistilo, zda se příští rok vdáte nebo oženíte?

a) podkova

b) kytice

c) bota

12 

Co symbolizuje jmelí?

a) bohatství

b) štěstí a ochranu

c) zdraví

Vánoční tradice v různých dekádách

1900–1910 Na štědrovečerním stole bývala skromná večeře, obsahovala hrachovou polévku, houbového kubu, pečivo a sušené ovoce. V domácnostech už byl populární stromek s přírodními ozdobami a jmelí jako symbol štěstí a ochrany.

1910–1920 Kapr, který byl dříve typický pro rybníkářské oblasti, se začal jako hlavní chod prosazovat i ve městech. Na vánočních stromcích se vedle jablek a perníčků stále častěji objevovaly moderní skleněné ozdoby z českých skláren.

1920–1930 Za první republiky bylo v obchodech víc hraček, začala proto tradice psaní dopisu Ježíškovi. V kuchařkách se objevoval smažený kapr s bramborovým salátem a rozhlas přinášel do domácností vánoční hudbu i mše.

1930–1940 Rituálem se stávalo pečení nových verzí cukroví, jako byly perníčky, vanilkové rohlíčky a linecké. Vedle postních jídel se stále častěji objevovala i rybí polévka, jejíž obliba ale ještě závisela na regionu a možnostech každé rodiny.

1940–1950 Kvůli válečným a poválečným omezením byly Vánoce často skromné, dárky byly ručně vyráběné, ale tradiční zvyky zůstaly. Zpívání koled je způsob, jak udržet sváteční atmosféru.

1950–1960 Vánoční svátky a tradice se postupně stávaly komerční záležitostí, tedy obdobím shánění dárků a „něčeho lepšího na stůl“. V televizorech, kterých bylo v rodinách zatím pomálu, se objevovaly první vánoční pořady.

1960–1970 V zahraničí nastal zlatý věk vánočních trhů. V Československu měly prioritu školní, podnikové a závodní besídky. V domácnostech se ustálila klasická podoba večeře: rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a cukroví.

1970–1980 Nedílnou součástí svátečního času se staly televizní pohádky. Do popředí se dostalo pečení širšího repertoáru cukroví díky novým technikám a šíření moderních receptů v časopisech pro ženy. Objevily se první umělé stromky.

1980–1990 Hodně se rozšířily umělé stromky z PVC zdobené českými skleněnými baňkami, řetězy a prskavkami. Rodiny si často plánovaly program dne podle televize, večer běžely klasické pohádky a estrády.

Správné odpovědi