Střídání ve Vrchlabí

Dostali jsme Vrchlabí na špičkovou úroveň

Ivan Slimák stojí za úspěšným přerodem závodu ve Vrchlabí z výroby vozů na produkci automatických převodovek DQ200. Nyní odchází do důchodu a v rozhovoru hodnotí své působení ve Škoda Auto, kam nastoupil v roce 1992.

Máte za sebou 14 let ve vedení závodu ve Vrchlabí. Čeho si na tomto angažmá nejvíce ceníte?

Především toho, jak celý tým závodu zvládl přerod z výroby aut na produkci moderních automatických převodovek. Všichni z výroby, logistiky i řízení kvality se naučili nové technologie a metody. Z jejich řad vzešly desítky odborníků, kteří jsou dnes na špičkové úrovni. Na to jsem nejvíce hrdý. Máme například výborný tým elektroniků, kteří dokážou dělat optimalizace. Díky tomu jsme na špici, neustále zvyšujeme objem produkce a zavádíme inovace.

Začínali jsme na 5 000 kusů převodovek týdně. Dnes jich závod ve Vrchlabí vyrábí třikrát tolik. Téměř dvě třetiny z nich odebírají ostatní značky koncernu VW.

Můžete vypíchnout některé z těch technologií?

Třeba digitální dvojče nám umožnilo připravit programy pro roboty ještě předtím, než byly dodány (více o technologii ve Škoda Mobilu 8/2020 – pozn. red.). Ušetřili jsme čas i místo na montážní lince. Další zajímavou technologií jsou kooperující roboti pracující společně s lidmi. Ti už namontovali více než 12 milionů pístů do mechatroniky převodovky.

Vraťme se k přerodu závodu. Co na tom byla největší výzva?

Výroba dílů převodovek je velmi specifická věc. U naší dvouspojkové převodovky šlo o dvě hlavní témata – čistotu a přesnost. O automatické řazení se stará velmi citlivá mechatronika a při její výrobě je potřeba dodržovat vysoký stupeň čistoty. Dále tvoří převodovku ozubená kola a hřídele se stovkami různých parametrů s tolerancí v mikrometrech. Lidský vlas má tloušťku zhruba 50 mikrometrů a my v některých oblastech pracujeme s tolerancí dva mikrometry. A ještě musím zdůraznit automatickou kontrolu. Na závěr výroby máme kontrolní body, kde s každou převodovkou simulujeme jízdu a vyzkoušíme všechny rychlostní stupně, jízdu v zatáčkách a podobně. Celé to probíhá bez zásahu člověka.

Je automatická převodovka s přímým řazením DQ200, která se ve Vrchlabí vyrábí, něčím výjimečná?

Umožňuje na jedné straně sportovní a na druhé úspornou jízdu. To byl hlavní cíl, se kterým ji koncern VW vyvíjel. Díky většímu počtu převodových stupňů dokáže využívat motor v optimálních otáčkách. Poptávka po ní neustále roste, proto závod Vrchlabí navyšuje výrobu a na nejbližší roky je plně vytížený.

Závod ve Vrchlabí byl vůbec prvním ve Škoda Auto, který dosáhl uhlíkové neutrality. Jak se vám to podařilo?

Potřebovali jsme zvýšit kapacitu závodu, a proto jsme museli optimalizovat na všech frontách. A tím nejlepším směrem je úspora energií. Zavedli jsme projekty na velkých spotřebičích, jako jsou kalírna nebo obráběcí stroje, ale i v jiných oblastech. Máme systémy, které nám sledují spotřebu i ve srovnání s tím, jak se mění okolní teplota nebo objem výroby a podobně. Celé to byla práce na několik let a zahrnuje samozřejmě i spolupráci se ŠKO-ENERGO na nákupu zelené energie. Vidíme pozitivní výsledky a neustále v tom pokračujeme.

Jaké zkušenosti jste si do Vrchlabí přinesl z předchozích štací, které zahrnovaly i Německo a Čínu?

Ve světě jsem se seznámil s řadou nových technologií a odborníků a to mi pomohlo právě při budování závodu ve Vrchlabí. Věděl jsem, na koho se obrátit, kde je jaké know-how v koncernu VW. Když byl nějaký problém, přišli nám kolegové z koncernu pomoci. Hlavně v Číně jsem měl možnost podívat se na vybudování dvou závodů od nuly. Tam se člověk naučil dělat všechno – výběr zaměstnanců, dodavatelů, stavbu továrny, instalaci strojů, ale pak i kontakty se zákazníky. Ve Vrchlabí to bylo jiné, tady jsme měli velkou pomoc kolegů z Mladé Boleslavi. Jen najít kvalifikované inženýry bylo v Číně překvapivě o dost lehčí.

Je problém přitáhnout odborníky do Vrchlabí?

Měl jsem z toho velkou obavu, je těžké hledat třeba elektroniky. Ale většinou se nám to daří, Škoda Auto tu má velmi dobré jméno. A v některých profesích jsme šli cestou, že si vychováme odborníky sami. Sice to trvá déle, ale vrátilo se nám to.

Jaké máte plány po odchodu do důchodu?

Chtěl bych se věnovat více své manželce, rodině a dětem. Máme psy, takže chodit do přírody, sportovat, číst knížky. Takové běžné věci.

Přirostly vám i díky Vrchlabí k srdci Krkonoše?

Vyrůstal jsem v Tatrách, takže k přírodě mám vztah od dětství. Chodíme tam s manželkou i s dětmi. Kolikrát jsem vyrazil ještě večer po práci s čelovkou na lyže. Mám to rád hlavně na Zlatém návrší a dál k prameni Labe.

A ještě jedna otázka na závěr – máte v autě radši automat, nebo manuál?

Dříve jsem si myslel, že manuální převodovka je to nejlepší, ale teď už mám radši automat. Má nižší spotřebu paliva a umožňuje řidiči více si užívat jízdy. Nechci však nikoho přesvědčovat, každému může vyhovovat něco jiného.

Do Vrchlabí zamířil Lars Bürger

Novým vedoucím závodu ve Vrchlabí, tedy útvaru PKD – Převodovky DQ, se 1. prosince stal Lars Bürger. Manažer s dlouholetými zkušenostmi z oblasti výroby komponentů dříve působil i ve společnostech BMW, Mahle či Bosch a do Škoda Auto nastoupil v roce 2011, kde zastával řadu pozic. V posledních letech vedl útvar PKM – Motory EA 211.