Motosport: Ambasador značky Škoda v Norsku
Připomeňte si norského jezdce Johna Hauglanda, který letos oslaví osmdesátiny a patří k výrazným osobnostem 125leté historie značky v motorsportu. Za volantem vozů Škoda nasbíral 106 vítězství, čtyřikrát se dostal do top 10 v závodech mistrovství světa a dodnes nedá dopustit na legendární model 130 RS.
Motorsport
John Haugland
Ambasador v Norsku
Skandinávie je motorsportu zaslíbená a vozy Škoda tam nemohou chybět. Jejich renomé pomohl budovat i norský jezdec, který sbíral úspěchy například se speciálem Škoda 130 RS.
Partnerství a přátelství
John Haugland byl během své pětadvacetileté soutěžní kariéry téměř výhradně věrný vozům značky Škoda. Na spolupráci s továrním týmem a na přátele, které v něm získal, nedá dopustit.
John Haugland (1946)
Bývalý norský jezdec rally i okruhových závodů, který se s vozy Škoda účastnil soutěží v letech 1965–1990 a působil také jako dealer značky. Provozuje školu pro jezdce, kterou navštěvovali například Petter Solberg, Richard Burns či Roman Kresta.
V roce, kdy si mladoboleslavská automobilka připomíná 125 let v motorsportu, představujeme ve Škoda Mobilu některé z jeho výrazných osobností. Vynechat nemůžeme norského pilota Johna Hauglanda, který letos slaví vlastní jubileum – v září mu bude osmdesát let.
106
Tolik vítězství s vozy Škoda si norský pilot připsal. Zvláště si cení tří triumfů na mladoboleslavské Rally Bohemia (dříve Rallye Škoda) a tří na zlínské Barum Rally. Na kontě má i přes třicet startů v závodech mistrovství světa.
54
Právě tolik vozů Škoda během kariéry řídil. Začínal s modelem Octavia TS, výraznější úspěchy přišly s 1000 MB a další přidal s modely 110 L, 120 S a zejména Š 130 RS. Později soutěžil i se speciály Š 120 LS, Š 130 LR, Š 130 L a Favorit.
Soutěžních vozů Škoda řídil mnoho, čtyřikrát s nimi skončil v první desítce absolutního pořadí závodů mistrovství světa a zvítězil přibližně ve stovce soutěží. Mimořádně si oblíbil zejména model Škoda 130 RS z roku 1975. „Oproti předchozím modelům je lehčí, má nižší těžiště, širší rozchod, lepší brzdy i zadní odpružení. Je to velmi příjemné auto a dobře se řídí, hlavně na asfaltu. Má přilnavost jako správný závodní vůz,“ vyzdvihuje J. Haugland, který jeden z vozů 130 RS po skončení jeho závodní éry odkoupil. A dodnes ho vyráží provětrat. „Oživuje to tolik krásných vzpomínek – ten zvuk, vůně, ovladatelnost. Připomíná mi to staré časy. Je to skvělý pocit a cítím se díky tomu mladší,“ rozplývá se norský pilot. Na více než padesát let starý speciál přitom nedá dopustit ani dnes, kdy usedá do moderních soutěžních vozů. „Zejména co se týče přilnavosti a rychlosti v zatáčkách na asfaltu,“ dodává.
Svůj vůz Škoda 130 RS vyvezl John Haugland na loňskou akci Sosnová Classic, kde se na okruhu projel i s Andreasem Mikkelsenem.
Od roku 1972 působil jako tovární jezdec týmu Škoda Motorsport a vyrážel nejen na podniky v Norsku a Skandinávii, ale také v Československu a jinde ve světě. V mladoboleslavském týmu měl skvělé zázemí. „Za dlouhou historií motorsportu značky Škoda stojí nefalšovaný zápal lidí z tohoto týmu. Musíme si uvědomit, že když v motorsportu začínaly značky Ferrari a Porsche, Škoda už tam byla padesát let,“ poznamenává J. Haugland. Dnes obdivuje speciál Fabia RS Rally2. A dobře zná napířklad i model Fabia WRC, který tři dny řídil během vzpomínkové akce na jezdce Colina McRae. „Jsem velmi hrdý na to, jak dobře si Škoda v soutěžích vede. Je největším světovým výrobcem vozů Rally2. Zrovna moje značka!“ raduje se. A zasní se, že by rád jednou viděl vozy Škoda soutěžit v nejvyšší třídě WRC.
130 RS
„Ve své době to byl klenot mezi soutěžními vozy Škoda. Byl mnohem lepší než předchozí modely a dosáhl opravdu mnoha úspěchů. Postupně jsem řídil šest těchto vozů a ten poslední mám nyní doma,“ říká J. Haugland.
Rozhovor
Jak se vám spolupracovalo s týmem v Mladé Boleslavi v době Evropy rozdělené železnou oponou?
Nebylo to vůbec těžké. Všichni jsme se tehdy zajímali jen o vývoj a řízení soutěžních vozů, politické otázky nebyly tématem. Měl jsem co do činění hlavně s Oldou Horsákem jako kolegou řidičem a Leo Hnatevičem jako technikem vývoje podvozku. Oba mluvili německy, takže jsme se snadno domluvili. Také oba bratři Velební, konstruktéři motorů, mluvili anglicky. Později jsem měl také velmi dobré techniky a mechaniky v Milošovi Wágnerovi a Jirkovi Šmídovi. Zásadní pro mě ovšem byl můj mentor Karel Švábek, bez něj bych nejezdil soutěže s vozy Škoda. Všechno mi zařídil. A hodně mi pomohl také vedoucí dílny motorsportu Petr Budín. Oba se stali mými nejlepší přáteli.
Co z téhle spolupráce vzešlo?
Společně jsme v roce 1979 upravili model 130 RS. Prošli jsme auto od přední části po zadní a vylepšili všechny malé detaily, a výsledkem bylo, že jsme ho zrychlili o jednu sekundu na kilometr. Díky tomu jsme v letech 1979 a 1980 vyhráli Rallye Škoda a Barum Rallye. Hlavní změnou bylo, že motor byl lépe ovladatelný, měl menší výkon a větší točivý moment a širší výkonové pásmo. Poté jsme mohli odpovídajícím způsobem změnit převodové poměry, což nám umožnilo dosáhnout maximální rychlosti 170 km/h
Jak náročné je váš vůz Škoda 130 RS udržovat v současné době?
Zachovávat mou 130 RS v provozuschopném stavu není žádný problém, v podstatě s ním tak třikrát až čtyřikrát ročně jezdím jen proto, abych ho „udržel naživu“ a ujistil se, že všechno funguje. Když jsem s tímto autem jel loni v Sosnové, jel jsem na plný plyn, takže jsme ho pak nechali servisovat. Motor a převodovka jsou ovšem stejné jako při poslední rallye v roce 1983 a fungují perfektně.