Jezdím škodovkou / vlastimil-pazout
OK
Spolehlivý parťák
Vlastimil Pažout, odborný koordinátor ateliér, stavba modelů z útvaru EDM – Design modelování a digitalizace, vlastní více škodováckých veteránů. Nejmladší je vůz Škoda Felicia Pick-up roku výroby 1998, který na status veterána zatím čeká.
Jak dlouho vůz mám
Od jara 2000. Koupený byl jako referentský vůz přímo ze závodu v Mladé Boleslavi.
Řidičský průkaz vlastním od
Hned od 18 let. To byl rok 1992, tedy již 32 let.
Ročně najedu
Dříve víc, ale nyní všemi vozy kolem 20 tisíc kilometrů. Z toho cca 4 tisíce s veterány.
Proč jsem si vůz koupil
Předchozí auto (Felicia 1.3) jsem musel prodat kvůli stavbě domu. V té době jsem koupil Pick-up (viz foto), který mi pomohl postavit dům, odvezl nás na dovolenou a zůstal u nás doposud.
Co se mi na voze líbí
Krása a praktičnost zároveň. V barvě tmavá zelená Petrol je nádherný. A je to spolehlivý parťák bez poruch. Na počátku kariéry jsem pracoval na návrhu (modelu) vozu, asi i proto je to má srdcovka.
Kolegové a známí se mě často ptají, zda mám stále ten Pick-up, se kterým jsem jezdil denně do Česany. Ano, mám.
Co bych na něm změnil
Nic. Jako mladý jsem ho chtěl tunit, ale naštěstí došlo jen na praktické doplňky.
Jaká vychytávka mi v něm chybí
Bluetooth. Vše ostatní lze nahradit mozkem řidiče.
Co vše už jsem s vozem zažil
Objevil jsem spoustu krásných míst a zajímavých lidí po republice při hledání a převozu dílů na veterány.
Kam bych se s ním chtěl podívat
Za známými a stejně „postiženými“ kamarády do Kvasin. Tedy tam, kde vůz vznikl. Nejlépe až do závodu.
Nezapomenutelný úsek nebo cesta
Dovolená ve dvou s budoucí ženou. Ostatně, víc by se nás do auta ani nevešlo. Byli jsme na Šumavě, měli jsme k sobě velmi blízko a nic nám nechybělo.
Představujeme vám škodováckého srdcaře Vlastimila Pažouta a jeho sbírku, do které patří 120 L z roku 1983, dva vozy 110 R z let 1979 a 1980, Rapid 136 z roku 1990, s nimiž se průběžně objevoval na Škoda Classic Tour. Nejmladší ve sbírce je právě Škoda Felicia Pick‑up z roku 1998. Vlastimil pracuje v útvaru, ve kterém vznikají datové i fyzické návrhy modelů nových vozů včetně návrhů interiérů. V práci tak vidí tvary budoucích vozů značky Škoda a ve volném čase se rád věnuje automobilům z minulosti. Pick‑up si pořídil v době, kdy stavěl dům, a má s ním několik příhod. „Jednou mi auto přeložili nákladem vápna přímo ve vápence v Berouně. Než jsem si popovídal se známým, který vše vyřizoval, dělníci auto naložili veškerými zbytky ze skladu a odešli na oběd. A mně nezbylo než se vydat na dlouhou cestu domů s přetíženým vozem. Ale zvládli jsme to,“ vzpomíná Vlastimil. Ten je s vozem téměř od jeho vzniku, procestoval s ním kus Evropy, strávil v něm dovolenou, jezdil v něm denně do Česany a stále s ním zažívá mnoho dobrodružství – teď začali jezdit na srazy a veteránské akce. „Odolal jsem všem pokušením vůz prodat, vyměnit, nechat sešrotovat a nelituji. Nechci se ho vzdát a slíbil jsem mu, že za jeho služby spolu zůstaneme i nadále, ani STK nás nerozdělí,“ dodává s úsměvem Vlastimil.
Jezdím škodovkou