Škodováci / jaroslav-stransky

Nebojí se do toho říznout

Vše od prstů přes oči až po chlupy či peří je na dřevěných sochách od Jaroslava Stránského vyřezané motorovou pilou.

V dětství trávil hodně času u prarodičů v Podkrkonoší, miloval přírodu a vše, co s ní souvisí. Po základní škole se rozhodoval mezi lesnickou školou a strojní průmyslovkou. Nakonec se vydal cestou strojařiny, ale dřevo mu zůstalo pod kůží.

Jak jste se k práci se dřevem dostal? 

Před lety jsem si pořídil řezbářská dláta a vše zkoušel, protože jsem motorovou pilu používal na dřevo na topení. O uměleckém řezání motorovkou jsem měl informace pouze z internetu a moc mě lákalo. Před několika lety jsem ve Skuhrově nad Bělou, na řezbářském sympoziu Proměny dřeva, poznal vícenásobného vítěze světového poháru v carvingovém řezání (viz Info) Radka Smejkala. Stal se mým učitelem a rádcem. Díky němu jsem se naučil technice, pochopil základní koncepci, získal jistotu a další motivaci. 

Dřevo je materiál s jedinečnou a nenapodobitelnou energií, kterou při práci s ním přijímám.

Co bylo v počátcích nejtěžší?

Snad vše, především se toho nebát. Když začínáte, máte před sebou jen kus špalku a obrázek motivu, který chcete vytvořit, je to někdy boj fyzický i psychický. Trpělivostí i tréninkem vše pochopíte a dostanete do rukou komfort i možnosti, které carvingové lišty řetězových pil nabízejí. Postupně jsem se naučil vytvářet detaily a již nepotřeboval nářadí a nástroje, které jsem zpočátku využíval po vyřezání základní siluety. Také jsem začal více vnímat prostorový tvar, držel osovou souměrnost a neodříznul víc materiálu, než bylo třeba. Zkrátka jsem se přestal bát do toho říznout a získal jistotu.

S jakým dřevem pracujete nejraději?

Úžasné je dřevo dubové. Má dlouhou životnost, je velmi odolné vůči počasí a skvěle se opracovává. Při vysychání se vytváří jen malé prasklinky. Dobře se mi dělá i s olší. Její dřevo je barevně výraznější a sochy mají sametovou hladkost na dotek. 

Na jakou sochu jste nejpyšnější?

Radost mám ze všeho, co jsem vytvořil. Do této práce dáte srdce, čas i trpělivost. Nejvíce mě ale potěší, když vidím radost druhých lidí, kteří nějakou řezbu dostanou třeba jako dárek. Nestydím se za to, že mě reakce obdarovaných mnohokrát dojme nebo i pobaví. Jako v případě, kdy jsem vyřezal psa a maminka nového majitele si ho v noci spletla s živým. 

Jaká témata v tvorbě preferujete? 

Nikdy předem nevíte, čím vás dřevo překvapí a jestli je ve špalku třeba zarostlá haluz (holá větev, pozn. red.). To pak musíte změnit tvar nebo osu natočení, v krajním případně vadu vyříznout a vlepit dřevo zdravé. Zatím nemohu říct, že mám něco oblíbeného. Téma vyplyne samo, řežu podle nápadu, nálady a přidávám si na složitosti, pracnosti a detailech.

Vaší pracovní náplní je bezpečnost práce, projevuje se to nějak při řezání?

Každý, kdo pracuje s motorovou pilou, si musí uvědomit, co se může stát. Díky tomu, co dělám ve Škoda Auto, vnímám rizika hlouběji a s respektem. Samozřejmostí je používat neprořezné návleky nohou, odpovídající obuv, ochranu sluchu i očí. Abych nedýchal dřevný prach, pořídil jsem si obličejovou kuklu s přívodem vzduchu filtrační jednotkou, což je naprosto úžasná věc.

Info

Carvingové řezání se vyznačuje precizní technikou – ve dřevě „vyřezáváte“ stopy pomocí hran motorové pily. To samozřejmě vyžaduje zručnost, která přichází až s praxí. Jestliže vás to však láká a chtěli byste tuto dřevořezbu vyzkoušet, doporučujeme, abyste se zúčastnili nějakého kurzu pro začátečníky. Tam zjistíte, jestli chcete jít dál, a časem si najdete i dobrého učitele.